|
|
 |
|
|
Inza Performance Software: novinka v analýze tréninku Vydáno: 18. 01. 2010 (1259 přečtení) |
Vývoj v řízení a kontrole tréninkového procesu vede ke stále obsáhlejšímu sběru tréninkových dat a jejich stále dokonalejšímu vyhodnocování a interpretaci. Pomyslným vrcholem v současné době je vyhodnocování dat o podávaném výkonu získaných některým z měřičů výkonu (Power Tap, SRM, Polar atd.). Minimálně stejnou, spíše větší, důležitost jako přesné měření výkonu během tréninku nebo závodu má jejich vyhodnocování pomocí sofistikovaného softwaru. Novinkou je na tomto poli Inza Performance Software inženýra Tomáše Tichého, vědecko-analytický softwarový nástroj pro analýzu dat z wattmetrů a pulsmetrů. |
Nejen tím, že jej vymyslel Čech, je zajímavý Inza Performance Software, vědecko-analytický softwarový nástroj pro analýzu dat z wattmetrů a pulsmetrů. Tento systém obsahuje analytické nástroje, které u ostatních IS nenajdete. Například analýzu závislosti wattového výkonu na tepové frekvenci, analýzu výkonnosti W/1 tep, analýzu únavy, analýzu průběhu wattového výkonu pro jednotlivé zóny tepové frekvence, filtrování záznamů (základní vytrvalost, silová vytrvalost,rozjetí před závodem, ...) a nebo průběh linie trendů pro jednotlivé moduly a další moduly.
O systému Inza Performance Software jsme si povídali přímo s jeho tvůrcem, Tomášem Tichým.
Tomáši, jste tvůrcem softwaru umožňujícího analýzu dat z čím dál populárnějších wattmetrů – jak byste Vy sám pár větami popsal, co Inza Performance Software vlastně umí a k čemu je?
Cílem softwaru je, aby poskytoval dokonalejší obraz daného cyklisty po stránce trénovanosti a především výkonnosti. Software je nástrojem zpětné vazby, pokud chceme co nejúčinněji trénovat, musíme vědět, jestli naše výkonnost má pozitivní trend růstu. Bez této zpětné vazby je řízení tréninkového procesu složitější.
Čím se Váš software liší od programů, které dodávají ke svým produktům sami výrobci wattmetrů?
V softwaru jsou implementovány nové analýzy, které vyhodnocují, zda dochází k růstu výkonnosti na základě poměru mezi tepovou frekvencí a wattovým výkonem. Cílem tréninkového procesu z hlediska kvality je to, aby docházelo při stejné intenzitě (tepová frekvence) k produkování většího wattového výkonu.
Kdy se vlastně zrodila myšlenka se touto věcí zabývat? Znamená to, že Vy sám jste aktivním cyklistou a tréninku s wattmetrem využíváte?
Někdy před 3 lety. Bylo mi jasné, že pokud se chce člověk zlepšovat na závodech, musí účinněji trénovat. Není to primárně o tom, že budeme jezdit více na kole, nebo místo přehazovačky Deore si koupíme XTR. Tak to nefunguje. Nejdříve na to musím mít výkonnostně, teprve potom má smysl řešit lepší vybavení a další věci ...
Měření výkonu zatím není mezi cyklisty ještě tolik zabydlené jako mnohem rozšířenější měřiče tepové frekvence. Jaké jsou hlavní benefity wattmetrů vůči běžným sporttesterům?
Nevím, jestli bych to takhle definoval. Tréninkový systém a metodika je v podstatě stejná. Jelikož především trénujeme vnitřní prostředí organismu (+ svalový systém), tepová frekvence je primární veličinou. Tepová frekvence říká, co se v těle děje, ne wattový výkon. S příchodem wattmetrů však lze docílit dalšího nárůstu účinnosti celého tréninkového procesu. Díky wattovému výkonu můžeme přesněji řídit zatížení a přetížení organismu a vyhodnocovat, jestli aplikovaný tréninkový systém a jeho konkrétní nastavení vede k růstu trénovanosti a výkonnosti. Kdybych si měl vybrat, jestli mít k dispozici pouze tepovou frekvenci nebo wattový výkon, ani jednu vteřinu bych nepochyboval a zvolil bych tepovou frekvenci.
Daly by se nějak definovat základní chyby, které ve své přípravě amatérští cyklisté dělají? Vyřeší některé z nich trénink s měřičem výkonu?
Nejprve bych chtěl říci, že je to primárně o kvalitě tréninkového systému, o znalostech a zkušenostech daného jedince (nebo jeho trenéra), o vnímání a vyhodnocování vlastních pocitů a tak dále. Už dost známé je to, že při aplikování vysokointenzivních intervalů je daleko účinější, řídit se podle wattů (musí být správně stanoveny wattové zóny a to je největší problém). Základní přínos wattmetru také vidím v časovce, kde spousta amatérských cyklistů
přepálí začátek, či jede příliš rychle do kopce. Důležité je také to, že můžeme přesně řídit přetížení organismu, které při správné regeneraci, vede k pozitivnímu růstu. A v neposlední řadě máme „černé na bílém“, zda se zlepšujeme (to je velmi důležité).
Mohlo by se zdát, že trénink s watty není pro cyklistu amatéra – byť se závodními ambicemi, ale jen pro profesionály. Není to jen dogma? Porozumí s Vaším softwarem tréninku s měřičem výkonu i „běžní smrtelníci“?
Software „pouze“ říká to, jestli je na tom člověk dobře nebo špatně (jestli se zlepšuje ...). V tom je největší benefit. Už to není „věštění“ z křišťálové koule. Pokud máme nedostatky v samotném tréninkovém systému, v používání pulsmetru a wattmetru, software tyto nedostatky za nás nevyřeší, software NEříká, co máme dělat. Software říká, jak na tom jsme ...
Spolupracujete na vývoji softwaru s nějakými dalšími závodníky a profesionály?
Toto je velmi důležitá oblast. Ještě neznamená, když člověk něco vymyslí, že je to dobré a užitečné. Proto jsem letos v květnu-červnu měl osobní schůzku s panem Otakarem Fialou a Kristiánem Hynkem s tím, že by mě zajímal jejich názor na nové analýzy. Naštěstí pro mě jsem zaznamenal veskrze kladné ohlasy. Díky připomínce Romana Kreuzigera na osobní schůzce zapracuji do nových analýz určité změny. Nejvíce si slibuji od spolupráce s Jirkou Friedlem, který mě velmi mile překvapil profesionálním přístupem k cyklistice, což kupodivu nebývá u profesionálů pravidlem.
Rozjíždíte se svým kolegou Zdeňkem Bartošem tréninkový portál i-trenink.com, kde se chystáte nabízet trenérské služby. Jsou Vaše zkušenosti s trénováním druhých a s vyhodnocováním výkonu natolik velké, že si na to troufnete?
Kromě toho, že je Zdeněk Bartoš amatérským Mistrem ČR Masters, dokázal dostat například Ondru Zeleného do juniorské reprezentace a v tomto období Ondra porážel jako jeden z mála i Pavla Boudného. Výsledků, kterých jsem dosáhl (pro někoho dobré, pro někoho špatné), jsou dány především tréninkovou snahou a tréninkovým systémem, na kterém má největší
zásluhu Zdeněk Bartoš.
Je tento Váš tréninkový program určen jen pro majitele wattmetrů?
Není. Pokud se mám opakovat, je to primárně o kvalitě tréninkového systému atd ...
Bude-li si někdo chtít Inza Performance Software nejdříve vyzkoušet, je tu možnost „nekupovat zajíce v pytli“?
Se softwarem lze pracovat po dobu 30 dnů bezplatně. U většiny komerčních softwarů (všeobecně) je trial verze omezena na 7 – 14 dnů. Myslím si, že za 30 dnů se zákazník dokáže sžít s produktem a v klidu se rozhodnout ...
Máte již představu o dalším možném vývoji softwaru? Je v našich podmínkách reálné se třeba pustit do výroby vlastního měřícího zařízení?
Nové nápady a myšlenky přicházejí postupně a přirozeně s tím, jak člověk trénuje a přemýšlí o tom. Za každou konstruktivní připomínku, kterou mi někdo sdělí, budu rád. Vše se neustále vyvíjí. Takže bych v tomto ohledu neviděl podstatný problém. Podstatné je, aby člověk neusnul na „vavřínech“ a nadále na sobě pracoval ...
Více informací o sotfwaru zjistíte na i-trenink.com. A v neposlední řadě v budoucnu také na bikezone.cz.
|
 |
| Autor: Tomáš Gladiš, Počet komentářů: 0 |
|
| |
K tomtu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!
|
|
|